Technologičtí investoři na Wall Street otevírají šampaňské na pozadí tamního bankovního spáleniště. S jistou nadsázkou tak alespoň působí boom akcií „chytrých“ firem na zámořském trhu. Největší technologické brandy sdružené v indexu Fang+ tak například od eskalace americké bankovní krize, tedy takřka za pouhý týden, vydělaly investorům v průměru rovných deset procent. Růstová technologická divočina je primárně důsledkem odklonu investorských peněz od bankovních akcií, pro burziány přitom navíc znamenají zajímavou volbu i kvůli potenciálně více „vstřícné“ měnové politice.

„Během bankovní krize se podstatně snížila očekávání
růstu úrokových sazeb. Právě technologické firmy patří mezi nejvíce zadlužené, takže očekávaný vývoj sazeb je pro ně živou vodou,“ uvádí expert společnosti XTB Jiří Tyleček. Solidně se během týdne dařilo i oproti indexu Fang+ podstatně širšímu Nasdaqu. Ten vydělal za týden přes pět procent, tedy zhruba pětkrát více než akciový trh jako celek. „Technologický sektor je dlouhodobě perspektivní, navíc teď dostal další podnět, když všem těmto firmám pojišťovací systém vyplatí plné úložky

v padlé SVB, i když jich 95 procent bylo nepojištěných,“ připomíná ekonom Natlandu Petr Bartoň.
Ze známých jmen sektoru se peníze vrátily například do přepravního Boltu, jehož akcie za poslední týden podražily zhruba o osmnáct procent. S téměř sedmnácti procenty se dařilo i výrobci čipů AMD. „Firmy jako AMD či NVidia těží z dodávek těžařům kryptoměn, které momentálně zažívají znovuzrození,“ připomíná specifický růstový motiv chipmakerů ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.

Kolem jedenácti procent ale inkasovali i akcionáři Alphabetu či Amazonu. Růstovým králem velkých jmen se stala Meta, jejíž akcie jsou po bezmála čtrnáctiprocentním týdenním růstu nejdražší od loňského dubna.
„Svou roli v růstu sektoru může hrát také jejich relativně menší zranitelnost ze strany případných ekonomických problémů, které mohou vzejít z bankovních turbulencí,“ domnívá se ekonom Patria Finance Tomáš Vlk.

Za letošek index Fang+ vydělal investorům více než 27 procent, tedy devětkrát víc než Wall Street jako celek, technologický index Nasdaq pak od počátku roku vzrostl o třináct procent. Letošního vrcholu dosáhly technologie na počátku února, poté začaly postupně až do eskalace bankovní krize ztrácet, a to především pod dojmem přísnějšího boje centrálních bank s inflací, a tím i potenciálně dražšího financování.

Obecně ovšem letos přílivu peněz do sektoru přitom pomohla i nenásilná „reklama“ v podobě masové popularizace umělé inteligence. „Zejména v posledních týdnech se technologické akcie vezou na vlně zájmu o ChatGPT,“ soudí Tyleček. Právě hrozba dražšího financování přitom stála za loňským propadem velkých technologických brandů, když například zmíněný index Fang+ přišel téměř o třetinu.

Absolutního vrcholu dosáhly technologické akcie na podzim roku 2021, kdy byl kupříkladu index Nasdaq ještě o zhruba třetinu výše než v současnosti. „Levné už ale technologické akcie po letošním růstu nejsou,“ zdůrazňuje pro portál Market Insider analytička americké společnosti BCA Research Irene Tunkelová. Technologické akcie z indexu S&P se podle ní aktuálně obchodují při ocenění dvaadvacetinásobku očekávaných zisků na akcii, a překonávají tak ocenění celého trhu.

Zdroj: E15

https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/potize-bank-rozjely-boom- technologickych-akcii-investori-berou-desetinasobek-trhu-1397164

PrevPředchozí

DalšíNext

‍